|
|
ROZPAD SSSR - RUSKÁ NÁRODNÍ TRAGÉDIE? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu
Lelek, Jakub ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Rozpad SSSR - ruská národní tragédie? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu rozebírá vývoj vnímání fenoménu konce Sovětského svazu ruskou veřejností v období prezidentství Borise Jelcina (1991 - 1999) a Vladimíra Putina (2000 - 2008). V první kapitole je objasněna situace v Rusku po rozpadu SSSR, následně práce popisuje společenské, politické a ekonomické poměry země v průběhu obou zmíněných období. Ve druhé části práce je na základě dostupných průzkumů veřejného mínění a akademických prací, zaměřených na dané téma, analyzován posun názorů Rusů na rozpad Sovětského svazu. Autor práce vychází z předpokladu, že rozpad SSSR byl vnímán jako národní tragédie. Po uskutečněné analýze dochází k závěru, že v ruské společnosti v obou zkoumaných obdobích existovala základní úroveň postsovětské nostalgie, přesto se ale o národní tragédii nejednalo. Nostalgie byla přítomna jak u starší generace, pro kterou Sovětský svaz symbolizoval nejen výrazného světového hráče na poli mezinárodní politiky, ale i vlastní (často idealizované) mládí, tak i u generace mladší, jež nikdy neměla s SSSR přímou zkušenost. Současně autor zjišťuje, že kvůli zhoršující se ekonomické a politické situaci během mandátu Borise Jelcina míra nostalgie rostla, naopak s příchodem nového stylu vedení...
|
|
| |
|
|
ROZPAD SSSR - RUSKÁ NÁRODNÍ TRAGÉDIE? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu
Lelek, Jakub ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Rozpad SSSR - ruská národní tragédie? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu rozebírá vývoj vnímání fenoménu konce Sovětského svazu ruskou veřejností v období prezidentství Borise Jelcina (1991 - 1999) a Vladimíra Putina (2000 - 2008). V první kapitole je objasněna situace v Rusku po rozpadu SSSR, následně práce popisuje společenské, politické a ekonomické poměry země v průběhu obou zmíněných období. Ve druhé části práce je na základě dostupných průzkumů veřejného mínění a akademických prací, zaměřených na dané téma, analyzován posun názorů Rusů na rozpad Sovětského svazu. Autor práce vychází z předpokladu, že rozpad SSSR byl vnímán jako národní tragédie. Po uskutečněné analýze dochází k závěru, že v ruské společnosti v obou zkoumaných obdobích existovala základní úroveň postsovětské nostalgie, přesto se ale o národní tragédii nejednalo. Nostalgie byla přítomna jak u starší generace, pro kterou Sovětský svaz symbolizoval nejen výrazného světového hráče na poli mezinárodní politiky, ale i vlastní (často idealizované) mládí, tak i u generace mladší, jež nikdy neměla s SSSR přímou zkušenost. Současně autor zjišťuje, že kvůli zhoršující se ekonomické a politické situaci během mandátu Borise Jelcina míra nostalgie rostla, naopak s příchodem nového stylu vedení...
|
|
|
ROZPAD SSSR - RUSKÁ NÁRODNÍ TRAGÉDIE? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu
Lelek, Jakub ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Bakalářská práce Rozpad SSSR - ruská národní tragédie? Analýza vývoje názorů ruské veřejnosti na rozpad Sovětského svazu rozebírá vývoj vnímání fenoménu konce Sovětského svazu ruskou veřejností v období prezidentství Borise Jelcina (1991 - 1999) a Vladimíra Putina (2000 - 2008). V první kapitole je objasněna situace v Rusku po rozpadu SSSR, následně práce popisuje společenské, politické a ekonomické poměry země v průběhu obou zmíněných období. Ve druhé části práce je na základě dostupných průzkumů veřejného mínění a akademických prací, zaměřených na dané téma, analyzován posun názorů Rusů na rozpad Sovětského svazu. Autor práce vychází z předpokladu, že rozpad SSSR byl vnímán jako národní tragédie. Po uskutečněné analýze dochází k závěru, že v ruské společnosti v obou zkoumaných obdobích existovala základní úroveň postsovětské nostalgie, přesto se ale o národní tragédii nejednalo. Nostalgie byla přítomna jak u starší generace, pro kterou Sovětský svaz symbolizoval nejen výrazného světového hráče na poli mezinárodní politiky, ale i vlastní (často idealizované) mládí, tak i u generace mladší, jež nikdy neměla s SSSR přímou zkušenost. Současně autor zjišťuje, že kvůli zhoršující se ekonomické a politické situaci během mandátu Borise Jelcina míra nostalgie rostla, naopak s příchodem nového stylu vedení...
|
|
|
Příčiny pozitivní interpretace J. V. Stalina v Rusku za Putinova prezidentství
Prokopová, Barbora ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je odhalit příčiny pozitivních interpretací J. V. Stalina v Rusku za Putinova prezidentství (2000-2008). Na počátku nového tisíciletí jsme byli svědky nárůstu popularity a nekritického vnímání tohoto sovětského vůdce v očích ruské veřejnosti. Práce zkoumá, z čeho vychází pocit nostalgie po Stalinově éře. Vysvětluje, jak k jeho zesílení přispělo období 90. let, kdy se země těžce vypořádávala s postkomunistickou transformací a přechodem k liberální demokracii. Práce také rozebírá výsledky průzkumů veřejného mínění a s jejich pomocí analyzuje s jakými úspěchy a hodnotami si obyvatelé Ruské federace Stalina spojují. Dále skrze rozbor odborných publikací zkoumá, jak k rozšíření kladného hodnocení období vlády Josifa Stalina přispívají interpretace akademické obce. Práce si také všímá toho, jak rozdmýchání tohoto sentimentu záměrně podporuje politická elita nastoupivší k moci v roce 2000, jaké jsou její konkrétní kroky, jejich motivace i dopady. Práce dochází k závěru, že velký vliv na nárůst nekritické percepce J. V. Stalina mělo období chaosu za vlády prezidenta Borise Jelcina, kdy veřejnost pociťovala úpadek životních standardů i prestiže země. Tyto neúspěchy pak vedly mezi veřejností k přehodnocování minulosti a jejímu zkreslování. Pozitivní vnímání minulosti účelně...
|
|
|
Vzestup a pád ruské oligarchie
Hájek, Jan ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
- Vzestup a pád ruská oligarchie Jan Hájek Bakalářská práce "Vzestup a pád ruské oligarchie" se zabývá vztahem mezi velkým ruským byznysem a státním aparátem mezi lety 1987 až 2008. Od počátků podnikání během Gorbačovových reforem se začaly formovat vlivné podnikatelské struktury, které byly v průběhu devadesátých let schopny ovládnout významné části ruského hospodářství. K tomu částečně přispěl neobvykle vysoký stupeň koncentrace vlastnických struktur stupňující se jak za vlády Michajla Gorbačova, tak Borise Jelcina. Důležitými faktory také byly nerostné suroviny jako snadný zdroj příjmů a slabost státu při vytváření a prosazování právního prostředí. Díky tomu mohli někteří podnikaví jedinci získat tak velký majetek, že s ním dokázali ovlivňovat určitá politická rozhodnutí. Jejich vliv dosáhl vrcholu během kampaně za Jelcinovo znovuzvolení, kdy dokonce někteří získali vládní posty a situace se nejvíce blížila oligarchii. Během krátkého času ale došlo k jejich oslabení, jak vzájemnými střety, tak finanční krizí roku 1998 a nástupem Vladimira Putina na přelomu roku 1999 a 2000. Politický vliv oligarchů tak byl významně omezen. Postupem času se vynořila nová mocná elita vycházející z byrokratického aparátu. Ta využívá své moci k další koncentraci podniků pod svou kontrolu a určuje podobu...
|
host ::
RSS.